Bronzová plastika Anny Proletářky je dílem Ladislava Kovaříka z roku 1962. Stojící ženská postava, osazená na hranolovém soklu z leštěného kamene, je znázorněna se široce rozkročenýma nohama, její chodidla výrazně přesahují hranice bronzového plintu. Celé tělo, jakoby ustrnulé v počínajícím se pohybu, se nachází v jistém napětí, které zrazuje nejvíce zaťatá pěst levé ruky postavy, ale i odhodlaný výraz její tváře. Držení těla Olbrachtovy hrdinky jasně evokuje sílu jejího vnitřního přesvědčení, což jistě konvenovalo potřebám a ideologickým cílům soudobého politického režimu. Žižkovská Anna Proletářka bývá pro podobnost s pomníkem od sochařky Věry Merhautové, dnes na Olšanských hřbitovech, ztotožňována s postavou levicové spisovatelky a meziválečné členky KSČ Jožky Jabůrkové.