Statui se sv. Františkem Borgiášem a dvojicí efébských andělů provedla roku 1709 pražská dílna Jana Brokofa, respektive její nejmladší člen, Ferdinand Maxmilián Brokoff (signováno: „IOANNES BROKOFF FECIT“). Objednavatelem sousoší byl císařský purkrabí a rentmistr ve Vídeňském Novém Městě, František z Colletu. 

Jezuitský světec shlíží z převýšené střední části trojdílného soklu, svou pravou ruku klade na prsa v gestu znázorňujícím pokoru a náboženské pohnutí. Levý, sedící anděl přidržuje ve svém klíně oválnou kartuši s reliéfem Madony s Ježíškem, pravý stojící anděl, hledící přímo na světce, pozvedá medailon s monstrancí. Sokl je pojednán pozoruhodným reliéfním dekorem, na střední části jsou znázorněny odznaky světcových světských i církevních hodností, naturalistická lebka je symbolem vanitas, pomíjivosti všeho pozemského. 

Sousoší bylo v roce 2017 nahrazeno kopií Jiřího Kačera, originál je v současnosti deponován v depozitářích GHMP.